Café restaurant U dědka *
Na Kozačce 12, Praha 2web
29.10.2009
Lojza se rozhodl, že když já sbírám recenze knih, on bude sbírat recenze hospod.
Jeho nápad jsem uvítal, alespoň bude nějaká změna. Při té příležitosti otestuji toleranci obsluhy na uctívání Bílého bizona „viditelným dechem“. Taková síť „modliteben“ se může hodit. Nakonec bylo všechno jinak, protože Lojzovi se nechtělo od pana Beránka, kde je štamgastem. Začal jsem tedy alespoň na svých cestách po Praze „sbírat“ kavárny. Kávě sice rozumím stejně málo jako pivu, ale bezpečně poznám, která káva mi chutná, kdežto u piva to platí jen pro několik prvních.
V létě, když jsem občas měl cestu ke své knihařce v ulici Na Kozačce, tak jsem pokukoval po zahrádce protější hospody U dědka. Nikdy jsem se však nedostal k tomu posedět a vykouřit dýmku. Dnes jsem měl konečně čas, ale zahrádka již byla pryč. Zašel jsem tedy dovnitř. Již při vstupu jsem byl překvapen prostorností. Podnik má dvě patra a v každém patře výčep. Sešel jsem tedy dolů. Vždy dávám přednost sklepům, protože tam obvykle nefungují mobilní telefony. Prostor je zajímavě členěný, takže by si každý našel svůj koutek.
Vzhledem k tomu, že bylo pondělí odpoledne, tak hospoda byla téměř prázdná. Usadil jsem se v jednom boxu a dal si točenou Plzeň. Nejsem pivař, ale pil jsem již lepší. Zapálil jsem si kukuřičku se zeleným Condorem, což je výrazný aromatik, ale nikomu to zjevně nevadilo. Ostatně klimatizace je tak výkonná, že si mne asi nikdo ani nevšiml.