Budvarka #

Wuchterlova 336/22, Praha 6 - Dejvice

6.1.2011
Do Budvarky jsme šli již po třetí nebo počtvrté, tak jsem žádné překvapení nečekal. Kroužek standartně chutný. Husí játra i pečená žebra výborná. Servírka milá a rychlá. Po večeři jsme si jako obvykle zapálili dýmku.
Asi po hodině přišel provozní nebo číšník a sdělil nám, že ostatním hostům smrdíme. Ujistili jsme ho, že se nehodláme vnucovat, zaplatili jsme a odešli. Tím pro mne Budvarka přestala existovat.
Chápu, že někdo chce mít nekuřáckou hospodu, ale kuřácká hospoda, kde se nesmí kouřit, nebo spíše, kde to záleží na momentální náladě personálu, opravdu navštěvovat nemusím.
Nejzajímavější na tom je, že když jsme přišli, tak jsme se výslovně ptali jestli se v té místnosti smí kouřit a oni nám donesli popelník.

8.4.2010
Dnes jsem byl na PŠM své oblíbené strany v dejvické Budvarce. Jak říkal Lojza, pivo a politika patří k sobě. Co však k sobě moc nejde je ohnivá debata a dýmka. Stále mi zhasínala, když jsem se jí v zápalu debaty nevěnoval.
Řešili jsme mimo jiné proč lidé volí strany složené z recyklovaných politiků a podléhají marketingovým trikům. Soudím, že je to tím, že nic jiného neznají a nenamáhají se zjišťovat jestli není něco lepšího. Krásně jsem to zdokumentoval na dvou mladých členech strany. Celý večer pili Budvar 10°, když jsem se jich jen tak mezi řečí zeptal jestli ochutnali kroužek, tak vůbec netušili co to je. Sedí v jedné z mála pražských hospod, kde se Budvar kroužek čepuje a ani se nezajímají co je v nabídce. Hned si ho objednali a konstatovali, že je podstatně lepší.
Tak jako oni čtou ekonomickou literaturu v angličtině, překládají ji pro ostatní a snaží se propagovat idee Rakouské ekonomické školy, ale netuší, které pivo je dobré, tak zase spousta lidí ví, které pivo je chutné, ale netuší nic o ekonomice. Bohužel mezi voliči je převaha znalců piva.

11.3.2010
Veliká hospoda (150 míst), ale členitá, takže jsme si tam kupodivu připadali útulně. Pověstný Budvar Kroužek byl docela chutný i když to není pivo. Škoda, že tam nemají točenou kofolu.
Dorazil jsem pozdě, zábava byla již v plném proudu. Řešily se složité záležitosti jemných nuancí tabákových chutí a jaký na ně má vliv způsob kouření nebo velikost kotlíku.
K sousednímu stolu si sedly tři Japonky, popíjely minipiva a vydržely tam sedět celý večer. Litovali jsme, že tentokrát s námi není kolega Daruma. Mohli jsme si popovídat nebo mohl zopakovat svůj fór z tramvaje, kde dvě Japonky kritizovaly všechny spolucestující a když došlo i na něj, tak se jim nelíbil jeho účes. Otočil se na ně a japonsky se jim omluvil, že svým účesem urazil jejich estetické cítění. Turistky v tu chvíli ztratily řeč.