Vladislav Forejt-Alan
Amerikou s prázdnou kapsou
Nakl. údaje: Praha : Vladimír Orel, [1941?]
ISBN (Váz.)
Bylo nám málo přes dvacet a kromě 48 korun a pěkného proutěného košíku s ouškem neměli jsme nic a tak jsme se rozhodli pro cestu do Ameriky.
Ušetřili si na nejlevnější lístek do Argentiny.
Měli-li bych vám vyprávět o tom jak se v podpalubí žilo, nechutnal by vám možná oběd a proto to vezmeme jen zhruba.
Plulo nás dolů pod rovník osm set a z toho čtvrtina děvčat, jedoucích za svými ženichy. Mohl-li bych některému ženichu poctivě poradit, pak bych mu řekl, aby si nevěstu přivezl sám.
Putují většinou pěšky a všímají si místních zbvyků.
Jihoameričtí pštrosi nandú mají peří barvy vyprahlé pampy, jejich maso není k ničemu a loví se jen, aby byla prokázána jezdecká zdatnost. Poplašený nandú utíká jako čert a znamenitě kličkuje. Nejde o to, dostat ho kulí, ale bolasem s kuličkami, a právě v tom tkví jezdecká maturita.
S lehkostí na několika řádcích popisuje dobrodružství, která by spisovateli stačila na celou knihu.
Při své druhé cestě zkouší hospodařit v tropech v Argentině.
Republikánská vláda se pečlivě starala o kulturní rozkvět své nadějné mládeže a poslala do pralesa mladou, velmi krásnou učitelku. Uměla číst i počítat a velká písmena jí nedělala vůbec žádných potíží.
Uměla vyjmenovat čtyři díly světa a znala nazpaměť jméno nynějšího i bývalého presidenta. Přišla s práznýma rukama a zařídila si školu na trávě pod vysokými palmami. Protože do takové školy často pršelo, měla hodně prázdnin a v té době nám pomáhala v domácnosti.
Dlouho nehospodařili, mravenci jim odnesli úrodu.
Takových historek vypráví, že by to stačilo na několik knih.
10.12.2007
|
|
od dalších autorů