|
Ochránci Vždy znovu mne udivují různí samozvaní ochránci, kteří chtějí chránit mé zdraví fyzické nebo duševní. Bojovníci proti hazardu mne chtějí ochránit, před zhoubou sázení, ale neuvědomují si, že celý život je riziko a sázka. Nemusím přece sázet „na koníčky“ nebo strkat peníze do automatů. Když se např. rozhodnu vydat knihu básní, tak je to sázka velké částky s minimální šancí vyhrát. Buď prohraji celou částku nebo budu mít štěstí a ztráta bude menší. Pravděpodobnost, že objevím novou literární hvězdu a báječně zbohatnu je zcela mizivá. Další kategorie ochránců by nejraději zavedla prohibici. Kvůli pár alkoholikům mne chtějí připravit o možnost zkoumat rozdíly mezi jednotlivými odrůdami vína, popřípadě mezi jednotlivými ročníky téže odrůdy. Vychutnat si plnost barvy, jiskru, buket, kyselinku atd. Obdobně jako je rozdíl mezi alkoholikem a sommelierem, tak je rozdíl mezi závislým kuřákem startek a např. kuřákem dýmky, který dokáže ocenit jemné rozdíly v chuti a vůni rozmanitých tabáků. Podobně jako znalci vína vzletně popisují jeho vlastnosti, tak i kuřáci dýmky: Tabák je chuťově bohat, nicméně nástup jednotlivých složek není nikterak agresivní. Očekávaná čokoláda se v základním chuťovém jádru rozhodně nenachází, tam má své těžiště zejména typická kendalská "mýdlová aromatisace" spolu s neutrální nasládlou viržinskou tabákovostí. Postupně do základní melodie proniká latakie, která asi v půli "kotle" nekompromisně začne hrát "první housle", její nástup je však obdobně distigovaný, jako vůbec celá podstata tohoto tabáku. Kendalské "mýdlo" s kuřákem setrvává jakožto věrný přítel od prvního zabafání až k samému konci, poznenáhlu se kdesi v pozadí přec jen objevuje jakási nahořklost, možná někomu připomínající kakao či 90% hořkou čokoládu, dalo by se uvažovat i o chuti hodně silné ušlechtilé varianty čaje pu-er. Dovolím si v této souvislosti jednu osobní paralelu: Bobův Čokoflák mi ze všeho nejvíce nakonec připomíná právě zmíněný pu-er, ovšem v jeho jedné velmi specifické variantě: ušlechtilý zelený pu-er, lisovaný do podoby "čajové čokolády", lehce přírodně aromatisovaný zalisovanými kvítky jasmínu. Při správné přípravě včetně patřičného čajového nádobí je chuť téměř identická. Citace Batrachos Nechci být házen do jednoho pytle s gamblery, narkomany, alkoholiky a závislými kuřáky. Určitě se finančně nezruinuji vydáváním knih jako to udělá gambler svým riskováním. Určitě se nesnížím k pití krabicového vína jen kvůli alkoholu, když nebudu mít na kvalitní značku. Když nemám čas nebo náladu, tak libovolně dlouho nekouřím, protože nejsem závislý na nikotinu. Moje nejdelší přestávka v kouření byla 28 let, takže závislý určitě nejsem. Vážení ochránci, poučte se z prohibice v USA a přestaňte mi mluvit do života. Když již musíte někoho zachraňovat, věnujte se léčení závislých a mne nechte žít. 18.8.2008 Kouzlo tabáku Sedím na zápraží a vychutnávám si latakii s trochou perique a najednou se ke mně řítí velký pes. Jednou rukou si zakrývám krk a druhou sahám po noži. Pes se však zastavuje sedne si přede mne a tváří se, že mu mám dát něco dobrého k snědku. Vzápětí přibíhá slečna, které se vytrhl, a omlouvá se za psa. Pochopitelně jsem jí neprozradil, že jsem se chystal podříznout jejího miláčka. Prohodili jsme pár frází o roztomilých pejscích a ona protestujícího psa odvlekla. Až mi zase někdo bude nadávat do smrdutých kuřáků, bude mi útěchou, že alespoň psi mne mají rádi. Asi bych měl s sebou nosit kousek šunky, abych nezklamal jejich očekávání. Ještě dlužím vysvětlení pro nekuřáky. Obvykle dělíme tabáky na aromatiky, neutrály a latakii (nebo směs s podstatným podílem latakie). Aromatik je tabák, který ostatním (s výjimkou militantních nekuřáků) voní. Tuto svou vlastnost obvykle zaplatí tím, že chutnají jen málokterému kuřákovi dýmky. Starší lidé si asi pamatují na červenou Amphoru. Nyní jsou jich na trhu desítky. Neutrál je přírodní tabák, který ostatním obvykle nevadí, ale nevoní jim. Přitom v něm kuřák může najít spoustu zajímavých chutí. Latakie je tabák, který se suší uzením v kouři. Podobně jako třeba šunka. Má nevýhodu, že pro okolí prý voní jako spálené paznehty. Většinou se nekouří samotný, ale v různých směsích. Tomu také odpovídá vydatnost vůně. U kuřáků dýmek je dost oblíben pro svou specifickou uzenou chuť. 28.7.2008 Marnivost Celý život jsem kroutil hlavou nad marnivostí žen, které si musí kupovat stále nové boty, kabelky, hadříky atd. Kdybych žil sám, tak si kalhoty koupím až když by se ty současné rozpadly. Protože jsem ženatý, tak musím častěji, protože žena mi občas moje oblíbené vyhodí pod průhlednou záminkou, že již jsou příliš obnošené. Argument, že již nejsou v módě bych neuznal, protože ty nové rovněž budou zcela mimo módu. Ostatně když se podívám kdo tu módu „diktuje“, tak se divím, že je někdo bere vážně. Došlo však i na mne. Zjistil jsem jaké to je když něco musím mít, ačkoliv to objektivně nepotřebuji. Tak jako některé ženy jsou „zatíženy“ na boty, tak já neodolám pohledné dýmce. Je to zatím mírnější forma závislosti, protože (aspoň myslím) v dýmkách neexistují módní „trendy“ a módní návrháři. Obdobou značkového oblečení by mohly být dýmky od určitých renomovaných výrobců. To na mne zatím neplatí. Dýmka se mi zalíbí tvarem, kresbou nebo rustikem a ne proto, že má bílou tečku. Klidně může být od českého výrobce nebo ji může vyrobit kamarád „na koleně“. Pravděpodobně nikdy nebudu kupovat dýmky jen podle jména výrobce. Nepopírám však, že je také druh snobství mít dýmky vyrobeny podle vlastního návrhu. Milé dámy omlouvám se, že jsem se vždy smál vaší marnivosti, také mne postihla. 14.7.2008
|